5. září

sv. Tereza z Kalkaty

1910–1997 · řeholnice a služebnice chudých

Svatá Tereza z Kalkaty, známá po celém světě jako Matka Tereza, zasvětila svůj život „nejchudším z chudých“. Stala se jedním z nejznámějších svědectví křesťanské lásky, služby umírajícím, opuštěným a lidem bez naděje ve 20. století. Přesnější údaje se nepodařilo spolehlivě ověřit; neověřené informace proto neuvádíme.

Další světci tohoto dne
  • sv. Bertin
  • blah. Vilém Browne

Život

Narodila se roku 1910 ve Skopji jako Agnes Gonxha Bojaxhiu v albánské katolické rodině. Už v mládí v ní dozrávala touha po misijním povolání, a proto vstoupila k Loretánským sestrám.

Po příjezdu do Indie působila nejprve jako učitelka a později ředitelka školy v Kalkatě. Zde se stále silněji setkávala s bídou lidí žijících na ulici, s nemocnými, opuštěnými a umírajícími.

Roku 1946 prožila to, co sama nazývala „povoláním v povolání“ – vnitřní výzvu opustit dosavadní řeholní práci a sloužit těm nejubožejším přímo mezi nimi. Po potřebných povoleních začala žít uprostřed chudých a pečovat o ně.

Roku 1950 založila kongregaci Misionářek lásky. Její sestry sloužily umírajícím, nemocným, sirotkům, opuštěným dětem i lidem, o které se už nikdo nestaral.

Její dílo se postupně rozšířilo do mnoha zemí světa. Zemřela roku 1997 v Kalkatě a roku 2016 byla svatořečena.

Zajímavosti ze života

Je známá jako Matka Tereza

Pod tímto jménem ji zná celý svět. Její jednoduché bílé sárí s modrými pruhy se stalo symbolem služby nejchudším.

Začínala jako učitelka

Než se plně věnovala chudým na ulicích Kalkaty, působila řadu let ve školství a vedla dívčí školu.

Založila Misionářky lásky

Z malé komunity vyrostla celosvětová řeholní rodina, která dnes působí v mnoha zemích a věnuje se těm nejopuštěnějším.

Obdržela Nobelovu cenu míru

V roce 1979 dostala Nobelovu cenu míru za službu trpícím a obranu důstojnosti lidského života.

Nebála se dotknout utrpení

Sama pečovala o nemocné, umírající i lidi, které ostatní odmítali. Její charita byla velmi konkrétní a fyzická.

Procházela i vnitřní temnotou

Po její smrti vyšly najevo dopisy, z nichž je patrné, že dlouhá léta prožívala duchovní vyprahlost, přesto věrně pokračovala ve službě.

Čím je charakteristický

Milosrdenství, konkrétní láska, pokora, vytrvalost a služba těm nejpotřebnějším.

Typické atributy

  • bílé sari s modrými pruhy
  • růženec
  • opuštěné dítě nebo nemocný člověk
  • miska s jídlem nebo chléb

Patron / ochránce

  • chudých
  • opuštěných
  • nemocných
  • umírajících
  • dobročinných a charitativních služeb

Zdroje