sv. Kleofáš
Kleofáš je v Lukášově evangeliu jmenován jako jeden ze dvou učedníků, kteří se v den Kristova zmrtvýchvstání vydali z Jeruzaléma do Emauz. Přesnější údaje se nepodařilo spolehlivě ověřit; neověřené informace proto neuvádíme.
- sv. Firmin
- sv. Pavel, Tatta, Sabinián, Maxim, Rufus a Evžen
- sv. Finbar
- sv. Aunacharius /či Aunacario/
- blah. Ermenfrid
- sv. Sergej de Radonez (Radoněžskij)
- blah. Marek Criado
- blah. Jezus Hita Miranda /a Jan Petr Bengoa Aranguren a Pavel M. Leoz y Portillo/
- blah. Jan Codera Marqués
- blah. Antonín Rodriguez Cid
Život
Nejspolehlivějším pramenem o Kleofášovi je Lukášovo evangelium. Na cestě do Emauz se k němu a druhému učedníkovi připojil vzkříšený Ježíš, kterého zprvu nepoznali.
Ježíš jim vykládal Písmo a dal se jim poznat při lámání chleba. Další údaje o Kleofášově životě a případné mučednické smrti pocházejí až z pozdější tradice.
Zajímavosti ze života
Lukáš 24 výslovně uvádí jméno Kleofáš, zatímco druhý učedník zůstává nejmenovaný.
Důležitými motivy jsou výklad Písma a poznání Krista při lámání chleba.
Evangelium popisuje cestu do Emauz, ale neříká nic o Kleofášově pozdější smrti.
Čím je charakteristický
Naslouchání Písmu, cesta od zklamání k víře a svědectví o zmrtvýchvstání.
Typické atributy
- poutnická hůl
- chléb
- cesta do Emauz
- svitek Písma
Patron / ochránce
- poutníků
- hledajících víru na cestě
- biblických skupin rozjímajících nad evangeliem
Zdroje
- Vatikán – Lukáš 24 – biblický primární zdroj
- František – Aperuit illis, cesta do Emauz – oficiální papežský dokument