sv. Jiljí
Svatý Jiljí patří k oblíbeným světcům raného středověku. Tradice ho představuje jako poustevníka, který se uchýlil do samoty, a později jako opata kláštera na jihu Francie. Následující údaje vycházejí z Catholica.cz. Protože se je nepodařilo nezávisle ověřit v dalším spolehlivém prameni, uvádíme je s touto výhradou.
- sv. Jozue
- blah. Juliána de Collalto
- sv. Verena
- sv. Lupus
- blah. Jana Soderini
- blah. Kristin Roca Huguet /Michael/ a 11 druhů
- blah. Marie Moreno Benítez a Marie Carbonell Munoz
Život
Podle tradice pocházel z Athén nebo z řeckého prostředí a později odešel na západ. Nejvíce je spojen s krajem v jižní Francii, kde žil jako poustevník v lesní samotě a vedl přísný život modlitby.
Jeho jméno se pojí se založením kláštera Saint-Gilles. Už ve středověku se jeho úcta velmi rozšířila a stal se jedním z hojně vzývaných světců, zvláště v nouzi a při prosbách o Boží pomoc.
Zajímavosti ze života
Podle známé legendy ho v poustevně živila laň, a proto bývá na obrazech zobrazován se zvířetem po boku.
Jeho jméno nesla řada kostelů a kaplí po celé Evropě a byl uctíván mezi tzv. čtrnácti svatými pomocníky.
Ačkoli toužil po tichu a modlitbě, jeho pověst se rozšířila natolik, že kolem něj postupně vzniklo živé poutní místo.
Čím je charakteristický
Ticho, modlitba, pokora a důvěra v Boží vedení.
Typické atributy
- laň nebo srna
- opatská berla
- kniha
- někdy šíp jako připomínka legendy o lani
Patron / ochránce
- tělesně postižených
- žebráků
- kojících matek
- lidí prosících o pomoc v nouzi
Zdroje
- Catholica.cz – sv. Jiljí – sekundární životopisný zdroj